Průběh léčby

Nemoc se typicky odehrává v několika stadiích. Průběh onemocnění je individuální a u jednotlivých pacientů se liší, záleží na mnoha faktorech. V závislosti na vývoji a průběhu onemocnění (viz Vývoj nemoci) se pak mění i způsob léčby.

Léčba akutně vzniklých příznaků (neboli akutní ataky)

V léčbě akutního (náhle vzniklého) stadia nemoci se dnes nejčastěji používají nová antipsychotika neboli léky proti schizofrenii. Nejčastěji se používají léky obsahující risperidon nebo olanzapin. Starší (klasické) typy antipsychotik se ordinují pacientům nebezpečným sobě či okolí, protože více zklidňují. Dávka se nastavuje individuálně podle hladin léku v krvi. Platí, že čím dříve se onemocnění zachytí, tím nižší dávky postačují k potlačení příznaků. A tím méně nežádoucích účinků se při léčbě vyskytne. Někdy se antipsychotika kombinují u velmi agitovaných pacientů s léky na zklidnění. Může se pak snížit dávka antipsychotika. Při neúčinnosti jednoho léku může lékař rozhodnout o přidání dalšího. Po více než měsíci dojde asi u poloviny nemocných k výraznému zlepšení stavu.

Léčba chronického onemocnění (udržovací léčba)

Udržovací léčba zahrnuje opět léčbu novým typem antipsychotik. U pacientů, kteří neberou léky spolehlivě, je někdy třeba podat zásobní (tak zvanou depotní) formu léku. Při dlouhodobé léčbě lékař často s výhodou volí lék, který byl účinný při první epizodě schizofrenie (viz Vývoj nemoci).

Léčba rezistentního onemocnění

V léčbě onemocnění málo reagujícího na léčbu několika různými antipsychotiky se používají léky obsahující klozapin. Je třeba být trpělivý, zlepšení může nastat až po několika měsících. Pokud ale jiný lék nezabíral, může účinek klozapinu přinést značnou úlevu nemocnému i pečujícím osobám.

Psychoterapie

Psychoterapeutická péče o pacienta se schizofrenií je velmi důležitá pro jeho další život. Zahrnuje psychoedukaci neboli vysvětlení základních věcí ohledně onemocnění, dále pracovní terapii, nácvik sociálních dovedností (jak komunikovat při hledání práce, jak v obchodě, jak si najít přátele) a kognitivně-behaviorální terapii. Ta učí pacienta rozpoznat jednoduše některé příznaky schizofrenie a podle toho reagovat. Je také důležité zapojit do celé péče i rodinu. Pro ni představuje stav jejich příbuzného významný stres. Pro členy rodiny i pro pacienta samého je velmi důležité, jak se rodina postaví k vzniklému závažnému problému a jak se s ním dokáže vyrovnat. K tomu slouží práce s rodinou.