Diagnóza

Ke stanovení diagnózy je třeba vyloučit jiné onemocnění, jež by mohlo stav podobný schizofrenii způsobit. Proto podstoupí každý pacient klasické vyšetření jako u obvodního lékaře včetně odběrů krve, rentgenu apod. Dále se snímá EEG (elektroencefalogram neboli záznam elektrické aktivity mozku). Speciální zobrazovací vyšetření mozku jako CT (čili výpočetní tomograf) nebo vyšetření magnetickou rezonancí (lidově „magnet“) vyloučí nádorové postižení mozku.

Podmínkou pro určení diagnózy je přetrvávání příznaků alespoň šest měsíců. Kritéria pro stanovení diagnózy:

• Bludy
  Poruchy myšlení. Nemocný má nejčastěji bludné přesvědčení o tom, že:
  • ho někdo sleduje, kontroluje, ovládá (tzv. paranoia, viz Slovníček pojmů)
  • má nadlidské síly, neobvyklé schopnosti
  • někdo mu vkládá nebo odnímá myšlenky

• Halucinace
  Poruchy vnímání znamenají, že osoba vidí nebo slyší to, co ostatní lidé neslyší nebo nevidí. Například je přesvědčena, že k ní mluví hlasy, které jí něco radí nebo komentují její jednání. Sem patří i slyšení vlastních myšlenek. Nemocný může také vidět osobu, jež neexistuje – mluvit s ní, poslouchat ji.

• Dezorganizovaná mluva
  U nemocných se schizofrenií se objevují při řeči zárazy vprostřed věty, nesouvislý řečový projev, časté je vytváření nových slov.

• Výrazné změny v chování
  Chování především v době ataky (viz Slovníček pojmů) je dezorganizované, bez zjevného vyvolávajícího momentu, někdy bizarní. U katatonní schizofrenie se objevuje celková ztuhlost a nehybnost.

• Nečinnost, ztráta zájmů, bezcílnost

• Snížení emotivity
  Snížení schopnosti vyjádřit svoje pocity a vnímat emoce druhých, ztráta kontaktu s blízkými lidmi.