Formy a typologie
A: Paranoidní forma
Tato forma, nejčastější ze všech, se vyznačuje především bludy. Bludy ve smyslu přesvědčení, že nemocného někdo sleduje, pronásleduje, chce mu nějak ublížit a podobně (viz
Slovníček pojmů) bývají propojeny s realitou. Jde vlastně o chybnou interpretaci skutečnosti. Události mají skryté významy, pacient tuší nějaké další tajemné souvislosti i mezi běžnými věcmi v životě. Bývá nápadně nastražený, jakoby čekal útok nebo naslouchal.
Typické je slyšení hlasů. Hlasy komentují jeho chování, mohou mu radit či poroučet, co má udělat. Objevuje se magické myšlení (mluví k němu Bůh nebo vesmírné bytosti, má nadpřirozené schopnosti, dokáže vnímat to, k čemu jsou ostatní slepí apod.). Je třeba chápat, že pro nás podivné chování má svůj podklad v bludných představách nemocného. Ten si často není schopen připustit, že by trpěl nějakou poruchou. Vše vnímá jako absolutně skutečné. Je třeba, aby si to jeho okolí uvědomilo a přizpůsobilo tomu své jednání.
B: Simplexní forma
U této vzácnější formy schizofrenie převažuje v příznacích stažení se ze společnosti a nápadné snížení kontaktů i s nejbližším okolím. Dále se objevuje snížení vůle (neboli hypobulie). Člověk ztrácí zájmy, celková schopnost fungování v životě je najednou výrazně narušena. Mění se postoje k dosavadnímu studiu či zaměstnání a rodině, většinou ve smyslu nápadně sníženého zájmu a ztráty elánu. Objevují se nespecifické stavy úzkosti nebo hysterické projevy. Důležitá je nesrozumitelnost nových postojů pro okolí a delší doba trvání. V podstatě by se dalo říci, že pro tuto formu nemoci jsou charakteristické negativní symptomy (ztráta původních schopností) spíše než pozitivní příznaky (bludy a halucinace) (viz
Slovníček pojmů).
C: Hebefrenní forma
Hebefrenní znamená klackovitý, chovající se jako dítko v pubertě. Toto chování odpovídá vžité představě o „bláznech“. Charakteristickým projevem je nepřiměřené a nesmyslné chování, „pošetilost“, mudrování a filozofování bez hlubšího smyslu. Reakce jsou nepředvídatelné. U osob s touto diagnózou je bohužel třeba, aby si okolí dávalo pozor na nevyzpytatelné jednání, jež může být i agresivní. Strach by ovšem neměl zabránit kontaktu s nemocným, jen je třeba větší obezřetnosti (což platí pro schizofrenii obecně).
D: Katatonní forma
V tomto případě jsou v projevech nemocného nápadné poruchy pohyblivosti. Buď to je nemocný nadměrně aktivní, nebo se naopak skoro nepohybuje a je až stuporózní (viz
Slovníček pojmů). Pohyby jsou bezcílné, grimasy bez významu. Stává se, že se postižená osoba nehýbe a lze s ní hýbat jako s panenkou – ruce i nohy zůstanou v jakékoliv nepřirozené poloze, do které je nastavíme. Chování a jednání je velmi stereotypní.
E: Nediferencovaná forma
Tato diagnóza je vyhraněna pro několik málo pacientů, kteří se nevešli do předchozích čtyř kategorií. Důvodem je nejčastěji prolínání příznaků. Časem se může některá skupina příznaků zvýraznit. Potom psychiatr změní klasifikaci nemoci a eventuálně i upraví léčbu podle klinického obrazu.
