Příčiny
- dědičnost
- viditelné změny na mozku
- změny v přenašečovém systému a na biochemické úrovni
- odchylky na úrovni elektrických potenciálů buňky
- schizofrenie jako evoluční hříčka
- porodní komplikace
- infekce matky v těhotenství
- když spolu části mozku „nemluví“
- životní události
A: Dědičnost
Schizofrenie se vyskytuje častěji kumulovaně v rodinách (bývá přítomna u více členů rodiny). Příbuzní osoby se schizofrenií mají daleko větší riziko vzniku onemocnění. Toto riziko je ještě o mnoho větší, pokud se jedná o jednovaječná dvojčata (ta mají na rozdíl od dvojvaječných dvojčat stejné genové vybavení). I když je dítě z rodiny, kde se vyskytuje schizofrenie, adoptované a vychovávané jinými rodiči, riziko zůstává přibližně stejně vysoké. Příbuzní pacientů se schizofrenií mají také vyšší riziko vzniku nějakého jiného psychického onemocnění.Riziko vzniku schizofrenie je:
- 48% pro jednovaječné dvojče
- 46% pro dítě z manželství dvou lidí se schizofrenií
- 17% pro dítě s jedním nemocným rodičem a jedním nemocným sourozencem
- 13% pro dítě s jedním nemocným rodičem
- 17% pro dvouvaječná dvojčata
- 9% pro sourozence
- 4% pokud byl nemocný strýc či teta
- 17% pro adoptované dítě nemocné matky
- téměř 0% pro adoptované dítě zdravé matky
Dnes se předpokládá, že schizofrenie vzniká spolupůsobením více genů. Tyto geny se běžně v populaci vyskytují, špatná je však jejich kombinace. Zastoupení jednotlivých genů u každého jednotlivého člověka pak určuje riziko vzniku nemoci. Schizofrenie vzniká součtem účinků více genů. Sám každý jeden ze zodpovědných genů by nebyl schopen schizofrenii vyvolat. Proto zatím není možné zjistit při předporodním vyšetření riziko vzniku schizofrenie u miminka.
B: Viditelné změny na mozku
Pomocí moderních zobrazovacích metod bylo zjištěno, že mozek mužů a žen se schizofrenií nebývá stejný jako mozek ostatních. Ačkoliv se změny na mozku dají pozorovat u lidí trpících schizofrenií častěji, nebývají nalezeny u sta procent lidí s touto chorobou. Navíc se mohou vyskytnout i u jiných lidí, nebo dokonce u zdravých osob. Nedají se tedy využít ke stanovení diagnózy.Zatím není přesně jasné, nakolik nálezy na mozku souvisí se vznikem schizofrenie. Přesto nápadně četnější nálezy u postižených přitahují pozornost vědců. Nově se začíná zkoumat nejen velikost jednotlivých částí mozku, ale také hustota nervových buněk a četnost spojů mezi mozkovými buňkami. Možná právě zde najdou vědci odpověď na otázku vzniku schizofrenie.
Co víme o odlišnostech mozku pacientů se schizofrenií:
- Zmenšení limbického systému
Limbický systém je zodpovědný především za emoce u lidí. Jelikož se u nemocných se schizofrenií nedostatek emocí vyskytuje poměrně často, je zde souvislost nasnadě. - Mozkové komory
Mozek nevyplňuje celou lebku, uvnitř se v něm nacházejí otvory, kudy protéká mozkomíšní mok. Místy jsou tyto prostory rozšířené jako malé „jeskyňky“. Tyto „jeskyňky“ se odborně označují mozkové komory. U nemocných se schizofrenií jsou komory často širší oproti běžné populaci. - Prefrontální kůra
Jde o oblast, jejíž postižení souvisí s poruchou sociální adaptace jedince. Právě zde dochází u lidí se schizofrenií ke snížení počtu spojů mezi mozkovými buňkami. - Chybění lateralizace mozkové kůry
U zdravých lidí je levá část mozkové kůry větší než pravá, tento jev se nazývá lateralizací mozkové kůry. Lateralizace se vyskytuje pouze u lidí, nikoliv u zvířat. Předpokládá se, že lateralizace mozku je důležitá pro specificky lidské činnosti, jako je jazykový projev. U pacientů se schizofrenií jsou však obě části mozkové kůry podobně velké.
C: Změny v přenašečovém systému a na biochemické úrovni
Tyto změny jsou velmi složité a porozumění jim vyžaduje porozumění biochemii, molekulární biologii a farmakologii. Souvisí s nálezy u laboratorních zvířat, experimentální léčbou a apod. Hlavními látkami, o kterých se v souvislosti se schizofrenií mluví, jsou dopamin, serotonin, noradrenalin, kyselina gama-aminomáselná (zkráceně GABA), glutamát, acetylcholin a mnoho dalších.
D: Odchylky na úrovni elektrických potenciálů buňky
U osoby se schizofrenií se poměrně často vyskytují určité změny na EEG (elektroencefalogram, záznam elektrické aktivity mozku), odpovídající menší aktivitě mozku. Odlišnosti ve vnímání světa se dají demonstrovat například v těchto pokusech:
- U nemocných se tolik neprojevuje tzv. „negativita z nesouladu“. Když zdravému člověku pustíte řadu podobných tónů a pak najednou jeden příliš vysoký nebo dlouhý, objeví se na EEG negativní výchylka. Znamená to, že si člověk neobvyklého tónu a tím vzniklého nesouladu dobře všiml. U lidí se schizofrenií je tato výchylka menší nebo úplně chybí.
- Když uslyší zdravý člověk dva tóny za sebou, z toho jeden bude normální a druhý hodně hlasitý, zvládne se na situaci adaptovat. Druhý zvuk nebude vnímat tak hlasitý, protože první zvuk ho na to již připravil. U pacientů se schizofrenií tato příprava nefunguje, pacient se lekne.
- Zdravý člověk zaměřuje sledovaný bod tak, aby se mu paprsky dostaly do oka v místě nejostřejšího vidění. Při plynulém sledování cíle je i pohyb očí plynulý. Pokud se cíl pohybuje příliš rychle, koriguje oko tuto situaci trhavými rychlými pohyby. Všechny schopnosti sledovat předmět jsou u lidí trpících schizofrenií narušené.
E: Schizofrenie jako evoluční hříčka
Osoby se schizofrenií častěji předčasně umírají a mají méně dětí. Jak je tedy možné, že se procento nemocných nemění, je v populaci stejné a je přibližně stejné i celosvětově? Nevzniká přece samo o sobě, v jeho vzniku hraje velkou roli dědičnost. Dalo by se čekat, že rody osob se schizofrenií postupně vymřou a „škodlivé“ geny tím zmizí z lidské populace.Vědci se domnívají, že schizofrenie vzniká souhrou mnoha nešťastných okolností. Předpokládají, že samotné geny pro schizofrenii mohou být naopak výhodné – samy o sobě. Bylo zjištěno, že příbuzní schizofreniků (mají mnoho společných genů) bývají v inteligenci nad průměrem ostatní populace. Jsou také kreativnější. U nemocného došlo bohužel ke špatné kombinaci genů, způsobující přílišné rozvolnění myšlenek a ztrátu kontaktu s realitou.
Někteří vědci mluví o typu „vůdce-proroka“, který dokázal myslet netradičně, magicky, a vést část lidí svým nevývratným přesvědčením někam daleko od původní skupiny. Tím se evolučně zajišťovalo stěhování lidí a zkoušení různých – i alternativních – možností života. Osoba s bludy přesvědčila ostatní, aby ji následovali a chovali se jako ona. Ve své době takovéto chování mohlo být přínosem pro lidi jako skupinu. Dnes se setkáváme s vyhraněnými typy takových lidí v době, kdy již je takové chování kontraproduktivní a nese svému nositeli jen obtíže.
Celkově se schizofrenie považuje za daň společnosti za nové schopnosti, jako je analytické myšlení a schopnost řeči. Je to totiž onemocnění vyskytující se pouze u lidí.
F: Porodní komplikace
U osob trpících schizofrenií zjišťujeme poměrně často, že jejich porod neprobíhal hladce. Nejčastěji došlo k dušení nebo poranění. Jak tento fakt souvisí se vznikem schizofrenie, ale ještě nebylo objasněno.
G: Infekce matky v těhotenství
V období zvýšeného výskytu infekcí se rodí o několik procent více dětí, jež budou jednou trpět schizofrenií. Zvýšený počet nemocných se rodí v období chřipkových epidemií.
H: Když spolu části mozku „nemluví“
Pravou a levou polovinu mozkové kůry spojuje tzv. kalózní těleso. Představuje vlákna nervových buněk, která se táhnou od levé poloviny mozkové kůry k pravé a naopak. U osob se schizofrenií je těchto vláken o poznání méně. Zřejmě to způsobuje menší komunikaci mezi oběma polovinami mozku. Komunikace mezi polovinami mozku je přitom pro myšlení a schopnost dorozumívání se důležitá.